Hedvika se narodila v porodnici „U Apolináře“ v 33tt, naštěstí díky skvělé péči tamních lékařů bylo vše bez komplikací a celkem rychle nás pustili domů. Hedvika byla v pořádku, krásně přibírala a byla prostě úžasná.

Narodila se ale v listopadu a tak se naší rodině přes veškerou opatrnost nevyhnulo nachlazení. To, co u nás proběhlo jako běžná rýma, skončilo u Hedviky jako těžká bronchiolitida - laicky řečeno virový zápal plic. V úterý nám poprvé zakašlala, ve středu přestala pít, ve čtvrtek večer nás přijali v KDDL, v pátek ráno se potvrdila RSV infekce. I když na první pohled až na problém s kojením a ošklivý kašel vypadala celkem v pořádku, museli jsme zůstat hospitalizováni. U nedonošených dětí může mít RSV infekce velmi vážný průběh. Bohužel jsem během pár hodin viděla, že to nebyl planý poplach.

Heda se během pátku výrazně zhoršila, kojení ani krmení lahvičkou už vůbec nezvládala. Výživu jí začali podávat infuzí. Problémy s dýcháním se zhoršovaly, proto dostala kyslíkové inhalace, ale ani to nestačilo. V sobotu bylo rozhodnuto o přesunu na JIRP. Během pár minut moji malou, dvouměsíční, ani ne čtyřkilovou holčičku uvedli do umělého spánku a napojili na umělou plicní ventilaci, která jí pomáhala dýchat. Dostala také krevní transfuzi. I když je RSV infekce virová, preventivně jí byla také podávána antibiotika, aby se zabránilo případné bakteriální infekci. Průběžně jí odsávali hleny. První dva dny se horšila, zápal plic se rozšířil na obě strany. Měla jsem strach. Obrovský. Ale všichni dělali maximum a teď nezbývalo než čekat, jak se s tím to malé miminko popere.

Lékaři i sestřičky byli všichni skvělí a trpěliví. Mohla jsem se jich na cokoliv zeptat. Mohla jsem u ní být celý den, i když byla uspaná. Měla jsem strašný a iracionální strach, že umře a já tam nebudu. Po pár dnech jsem mohla pomoci ji omývat a trochu se o ni starat. Bylo to tak zvláštní, byla úplně bezvládná a já ji omývala žínkou, přebalovala a mazala. Přes den i v noci jsem odsávala mateřské mléko, aby ho Hedvice mohli podávat sondou. To byly jediné věci, které mne udržovaly v tom, že to je pořád moje holčička a že já pro ni dělám vše, co můžu. Že jsem ji v tom nenechala. Mezitím se manžel a prarodiče starali o našeho staršího chlapečka.

Po šesti dnech Hedu začali pomalu probouzet z umělého spánku a odpojili z ventilace. Po pár dnech nás propustili domů. Bohužel si pak ještě prošla chronickou bakteriální bronchitidou, kterou odhalila až bronchoskopie v KDDL. Na Karlově jsme zůstali v péči Centra komplexní péče (CKP), kde Hedviku doteď sledují. Díky CKP Hedvika chodí i na speciální dechové rehabilitace, které jí ohromně pomáhají. Teď je to nádherná, veselá, šikovná dvouletá holčička, na které nikdo nepozná, čím vším si prošla.

KDDL nevypadá zvenčí jako supermoderní nemocnice, právě naopak. Ale dokážou tam zázraky. Někdy doslova na koleně. Děkujeme moc, že jste nám ji zachránili.

Maminka: Ida Kupsová

BRONCHIOLITIDA je virový zánět nejmenších průdušek. Nejčastějším vyvolavatelem bronchiolitidy je respirační syncytiální virus (RSV). Jde o středně velký virus, který nejčastěji napadá dětskou populaci v nejchladnějších měsících roku, a to především kojence v prvním půlroce života. Zvláště ohroženi jsou kojenci, kteří se narodili předčasně, s nízkou porodní hmotností, hlavně když trpěli bronchopulmonální dysplazií.
BRONCHOSKOPIE je vyšetření dýchacích cest. Provádí se za pomoci flexibilního bronchoskopu. To je přístroj, který se podobá tenké hadičce o průměru cca 0,5 cm. Uvnitř má optická vlákna, pomocí nichž se přenáší obraz z dýchacích cest. Pomocí bronchoskopu může lékař posoudit stav vašich dýchacích cest, odebírat vzorky nebo provést léčebný zákrok.